Petřín

aneb křížem krážem po kopci milenců

Petřín je 327 m vysoký vrch zdvihající se nad Malou Stranou. První zmínky o této lokalitě pochází již z roku 1108. Až do 14. století zde stávalo popraviště, na němž byli stínáni i poslední příslušníci rodu Vršovců. Petřín také v minulosti sloužil Praze jako zdroj kamene, lámala se zde opuka, ze které je i zdejší Hladová zeď. Původně zde byl les s oborou, která se rozkládala až k Bílé hoře, později byly na místě lesa vybudovány vinice a zahrady. Dnes se na svazích Petřína rozprostírá soubor sedmi zahrad (zahrada Kinských, Lobkovická, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářská a Strahovská). Jednou z nejznámějších dominant Prahy je zdejší Petřínská rozhledna. Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět Klubu českých turistů jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. U příležitosti Zemské jubilejní výstavy byla také vybudována lanová dráha na Petřín, původně pracující na principu vodní převahy. V roce 1932 byla elektrifikována a prodloužena. Lanovku dodnes pohání původní hnací soustrojí, část strojovny je vidět za skleněnou střechou v horní stanici strojovny. Další významnou stavbou je Štefánikova hvězdárna, zprovozněná v roce 1928. Na svazích Petřína najdeme také mnoho soch a pomníků, asi neznámější a nejnavštěvovanější je Myslbekova socha Karla Hynka Máchy.

Modrá trasa: Vybíháme asfaltkou po můstku přes lanovou dráhu, kolem dětského hřiště. Po rovinatém úvodu zatáčí cesta vlevo a následujících 450 m nás čeká náročné stoupání. Vyběhneme až pod Nebozízek, kde zatáčíme vpravo na asfaltku. Po chvíli míjíme vpravo pod sebou restauraci Petřínské terasy a po dalších 200 m i pomník J. Vrchlického. Od pomníku běžíme ještě 200 m až na malou loučku, kde opustíme asfaltku a dáme se doleva na malou pěšinu, kterou prudkým stoupáním vybíháme až na asfaltovu cestu. Na cestě zahýbáme vlevo a probíháme kolem Petřínské rozhledny a bludiště, po můstku překonáme lanovou dráhu a přibíháme až k Hladové zdi. Zde nás čeká už pouze postupný seběh po asfaltkách kolem Nebozízku a sochy K. H. Máchy až do cíle.

Červená trasa: Po startu začínáme kolem budovy Sokola směrem na Smíchov, stoupáme okolo sochy K. H. Máchy až k Hladové zdi, kterou probíháme do Kinského zahrady. Na prvním rozcestí zahýbáme prudce vpravo a vracíme se ke zdi, od které opět sbíháme k Máchově soše. Zde zvolíme cestu vlevo, podbíháme lanovku a sbíháme do cíle.

Žlutá trasa: Vybíháme asfaltkou po můstku přes lanovou dráhu, kolem dětského hřiště. Po rovinatém úvodu zatáčí cesta vlevo a následujících 250 m nás čeká náročné stoupání. Zhruba na metě 500 m odbočujeme vlevo, sbíháme na křižovatku cest a pokračujeme rovně do podchodu pod lanovkou. Za podchodem se cesta stáčí vlevo dolů a my po ní sbíháme do cíle.